Pod tlakem regulačních orgánů, organizace Euro NCAP i samotných zákazníků zavádějí automobilky do svých modelů stále chytřejší elektronické systémy, jejichž účelem je usnadnit řidiči řízení, aktivně předejít nehodě nebo alespoň zmírnit její následky. Některé jsou všeobecně známé, o jiných širší řidičská veřejnost prakticky neví.
Víceméně standardem je dnes už adaptivní tempomat s automatickým udržováním podélného odstupu, stále častěji kombinovaný i s aktivním vedením uprostřed jízdního pruhu a u vozů s automatem také s asistentem jízdy v koloně. Řidiči tak v mnoha situacích stačí víceméně pasivně přidržovat volant a sledovat provoz. Zajímavým vedlejším efektem je funkce, o které jste možná vůbec neslyšeli, přestože je už poměrně rozšířená: mnohé vozy koncernu VW, ale i dalších automobilek vybavené systémem asistované jízdy samy zastaví, když přestanete řídit.
Pokud už v nějakém takovém moderním voze jezdíte, určitě jste si všimli, že když máte systém asistované jízdy zapnutý a nějakou dobu nedržíte volant, auto vás začne upozorňovat, abyste se jej opět chopili – zprvu jemně, potom stále důrazněji. Dříve k tomu vůz potřeboval „cítit“ točivý moment, způsobený vahou ruky odložené na volantu, dnes se ke stejnému účelu využívají kapacitní senzory ve volantu. (Zejména v luxusních vozech se často nachází také kamera sledující, kam směřuje zrak řidiče.) Evropská homologační pravidla totiž neumožňují jet bez držení volantu déle než 15 sekund.
Co když ale na stupňované výstrahy nereagujete? Pokud vás neprobere ani cuknutí brzdami, řídicí logika systému usoudí, že vás postihla náhlá zdravotní indispozice nebo podobný problém. Aktivuje výstražné osvětlení a bude zvolna brzdit až do úplného zastavení, aby nekontrolovaný vůz nenarazil do jiného vozidla nebo nesjel ze silnice.
Zajet ke krajnici by mohl, ale nesmí
Šikovné, říkáte si možná, ale co když vůz zastaví třeba v levém pruhu dálnice? Když systémy asistovaného řízení umějí ovládat řízení, nemohly by prostě navést auto ke krajnici? Technicky to není žádný problém, například BMW takovou funkci demonstrovalo už téměř před čtyřmi lety. Jejímu zavedení do praxe však brání homologační pravidla EU, která neumožňují, aby vůz samostatně měnil trajektorii, pokud ho řidič nemá pod kontrolou. Mimochodem, stejná legislativa přináší také řadu dalších omezení. Kromě výše zmíněných 15 sekund je to například regulace maximálního příčného zrychlení (lidově „boční přetížení“) ve chvílích, kdy je aktivován systém udržující vůz v jízdním pruhu, na pouhé 3 m/s2. Jinými slovy, systém se vypne v každé jen trochu prudší zatáčce.
Prodejci ojetin běžně slibují výbavu, kterou auto nemá. Toto jsou nejčastější případy
Tato poněkud zkostnatělá pravidla, zaostávající za technickými možnostmi, někdy vedou k bizarním výsledkům. Například kvůli nim musel v Evropě dodatečně „zhloupnout“ Autopilot, asistenční systém Tesly, zatímco luxusní modely značek BMW nebo Mercedes se na amerických dálnicích naopak chovají mnohem „autonomněji“ než doma v Německu.
Na auta, která s indisponovaným řidičem způsobně zajedou ke krajnici, si tak ještě nějakou dobu počkáme. Systém automatického brzdění do zastavení může ale potenciálně zabránit nehodě a zachránit někomu život už ve stávajícím provedení. Pokud si nejste jisti, zda jím je váš vůz vybaven, můžete to snadno vyzkoušet.
Podmínkou je aktivní vedení v pruhu
Prvním předpokladem je zapnout adaptivní tempomat i centrování v pruhu. Pozor, to je něco jiného než pouhé „navrácení do pruhu“ v případě, že se příliš přiblížíte k čáře. To druhé dnes mají nová auta prakticky povinně kvůli Euro NCAP, aktivní vedení v pruhu se však obvykle dodává jako příplatková výbava v rámci rozšířené sady asistované jízdy. U Audi se jedná o „asistenční paket Tour“, u BMW o „Driving Assistant Plus“ apod. Přítomnost systému poznáte tak, že vůz se zapnutým vedením v pruhu se skutečně drží uprostřed a jede zcela plynule, místo aby podivně cloumal volantem a kličkoval od čáry k čáře.
Předpokládejme tedy, že váš vůz aktivní vedení v pruhu má, jinak by byl experiment s automatickým brzděním bezpředmětný. K vyzkoušení pak už stačí zapnout asistovanou jízdu, pustit volant a ignorovat všechny stupně varování. Z bezpečnostních důvodů důrazně doporučujeme zkoušet to jen na rovné a dokonale přehledné silnici s řídkým provozem.
Pokud vůz po ignorování všech varování prostě jen asistenční systémy vypne, pak automatickým brzděním do zastavení vybaven není. Pokud zabrzdí, gratulujeme – zejména však přejeme, abyste tuto funkci nikdy v praxi nepotřebovali.
