Statistiky asistenčních služeb napříč Evropou shodně udávají jako jednu z nejčastějších příčin výjezdů k nepojízdným nebo nestartujícím vozidlům „závadu elektroinstalace“. Svůj podíl na těchto závadách si doslova a do písmene ukousnou kuny, které s oblibou hodují na izolaci kabelů pod kapotou, nicméně většinou je příčinou vybitá autobaterie.
Technici Carvago u všech vozů v nabídce pečlivě prověřují komplexní stav i servisní historii a v rámci detailní kontroly CarAudit se samozřejmě zaměřují i na systém dobíjení. Nicméně autobaterie nemají nekonečnou životnost, může se proto hodit několik doporučení, jak se vyhnout nepříjemným překvapením.
Jak prodloužit životnost autobaterie
- U starších akumulátorů je více než vhodné absolvovat v rámci servisní prohlídky i tzv. zátěžový test baterie, který během několika okamžiků bez poškození akumulátoru zjistí jak napětí, tak především aktuální zůstatkovou kapacitu. Není to drahé a jako prevence čekání na asistenční službu v mrazu se test rozhodně vyplatí.
- Běžně se říká, že napětí autobaterií je 12 V. Není to přesné. Dvanáctivoltový je palubní systém, avšak na baterii v excelentním stavu naměříme zhruba 12,8 V. Z poloviny vybitá baterie vykazuje cca 12,3 V, pokud napětí klesne na 12,1 probíhá sulfatace na plné obrátky a klasický akumulátor v řádu hodin přichází o většinu své kapacity. S napětím pod 11,9 V už v podstatě ani nemá smysl zkoušet startovat jinak než externího zdroje a baterku je třeba vyměnit.
- Baterii lze citelně prodloužit životnost udržováním správného napětí. Máte-li například druhý vůz v rodině, který není příliš používaný a máte možnost jeho baterii komfortně dobít, rozhodně to pravidelně dělejte – popř. lze připojit v garáži udržovací nabíječku.
- Pokud už se potřebujete dostat z nouze s nestartujícím autem a máte s sebou startovací kabely nebo booster, ověřte, zda je vůz vybaven startovacími porty. To jsou značkami plus a mínus viditelně označené body pod kapotou – plus bývá čnějící tyčka, mínus je často na kostře karoserie. Pokud ano, a to je případ prakticky všech aut s baterkou mimo motorový prostor (např. pod podlážkou kufru), ale i mnohých dalších, využijte je. Startováním svorkami přímo na pólech baterie riskujete poškození palubní elektroniky. A to může být velice drahá chyba. Totéž platí pro vozy, které mají dva provozní akumulátory.
- Olověným startovacím akumulátorům obecně nedělá dobře dlouhodobé nízká úroveň nabití. Pokud tedy plánujete vůz delší dobu nepoužívat, je optimální jej připojit k udržovací nabíječce, pokud takovou možnost nemáte, pak akumulátor alespoň nechte řádně dobít.
- Nový akumulátor by měl bezproblémově sloužit alespoň cca 5 až 6 let. Životnost zkracují již zmíněné podbití a vysoké teploty. Negativně se na „samovolném“ vybíjení podepisují i drobné kumulující se závady v elektroinstalaci – typicky poškozené konektory, izolace vodičů nebo neodborně namontované příslušenství jako například nezávislá topení, ozvučení či přídavné osvětlení.
Vedro ničí autobaterii víc než mráz
Říká se, že akumulátory v autech „zabíjí“ mráz. Není to pravda, byť i statistiky potvrzují, že mrazy se na ochotě aut startovat, a tedy i počtu výjezdů každoročně zásadně podepíší. Mráz jen naplno odhalí, že akumulátor je již poškozený za mez použitelnosti.
Ve skutečnosti autobateriím naopak škodí teplo. Každá technologie baterií totiž trpí jistou mírou samovybíjení – v průběhu času se z ní uložená energie „ztrácí“. Důkazem budiž, že když po půl roce uskladnění v šuplíku potřebujete použít powerbanku, rozhodně nebude její indikátor ukazovat plné nabití, jakkoli jste ji odložili nabitou. Nejinak je tomu u olověných akumulátorů, což jsou (s výjimkou vysoce specializovaných aplikací) prakticky všechny startovací autobaterie ve všech modelech napříč značkami. Čím vyšším teplotám je akumulátor vystaven, tím rychlejší proces samovybíjení je. Pokud například odletíte na dovolenou a necháte auto na přímém slunci a rozpáleném parkovišti, můžete si být jisti, že jste autobaterii citelně zkrátili životnost.
Co je sulfatace autobaterie
V elektrolytu baterie (vodný roztok kyseliny sírové) přirozeně probíhá proces zvaný sulfatace, tedy je usazování síranů olova na povrchu olověných elektrod, které degraduje. Proces je nevratný, akumulátoru tak klesá kapacita a do značné míry schopnost dodat startéru dostatečný proud. Čím více je baterie vybitá a čím vyšší je okolní teplota, tím je proces rychlejší.
A proč se sulfatací poškozený a případně nedostatečně nabitý akumulátor projeví selháním právě v mrazech? Netřeba zabíhat hluboko do fyzikální podstaty, spokojme se s faktem, že zatímco pro baterii ve špičkové kondici nepředstavují větší problém ani mrazy blížící se – 50 °C, elektrolyt silně nedostatečně nabitého akumulátoru začíná tuhnout již těsně pod bodem mrazu a není schopen ze sebe vydat dostatečný startovací proud. Druhým důvodem jsou vyšší vnitřní odpory promrzlého motoru, kdy například i veškerá maziva mají vyšší viskozitu, které startér musí překonat. Svoji roli hraje také konstrukce motoru. Zatímco litrový benzinový tříválec má ještě šanci i s polomrtvou baterií škytnout a naskočit, promrzlým šestiválcovým dieselem s vyšším kompresním poměrem (který navíc z baterie i žhaví) startér již zkrátka pořádně neotočí.
